Invalidita není příjemná věc. Když toto slovo uslyšíme, představíme si „vozíček a zpackaný život“. Pomiňme to, že o zpackaný život jít rozhodně nemusí, ale i samotný pojem invalidita rozhodně nemusí ukrývat takto závažné scénáře. Důvody pro vznik invalidity jsou různé (většinou dokonce nejde o úraz, ale o nemoc) a stejně tak omezení, která z ní vyplývají. Invalidní důchod pak přísluší těm lidem, u kterých invalidita snížila schopnost pracovat alespoň o 35 %, samozřejmě při splnění některých dalších podmínek.

Pro začátek si ujasníme termíny – žádná plná a částečná invalidita už neexistuje. Dnes se používá rozdělení do 3 stupňů – od nejlehčího (Invalidita 1. stupně), přes střední (Invalidita 2. stupně), až po nejtěžší (Invalidita 3. stupně). Co jednotlivé stupně znamenají, si povíme níže. S ohledem na náš článek také musíme zmínit, že pro každý ze stupňů invalidity se počítá invalidní důchod trochu jinak. Zjednodušeně lze samozřejmě říct, že čím vyšší stupeň, tím více peněz z invalidního důchodu.

Přečtěte si také:

Zdravotně postižení na trhu práce

Sociální dávky a příspěvky

Nárok na odstupné a jeho výpočet

Základní podmínky pro přiznání invalidního důchodu

Základní podmínky jsou 2 – samotná invalidita, tedy snížení pracovních schopností, a odpracované roky. Nároky jsou zvoleny rozumně, s ohledem na to, že invalidita může postihnout každého, bez ohledu na věk.

Dle § 39 zákona o důchodovém pojištění je osoba invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesly její pracovní schopnosti alespoň o 35 %. Stupně invalidity jsou pak definovány následovně:

  • 1. stupeň – pracovní schopnost osoby klesla o 35-49 %.
  • 2. stupeň – pracovní schopnost osoby klesla o 50-69 %.
  • 3. stupeň -  pracovní schopnost osoby klesla o 70 % a více.

Při pobírání invalidního důchodu lze dále pracovat, což je běžné zejména u stupně prvního a druhého, kdy je výše důchodu zpravidla nedostatečná a schopnost pracovat stále obstojná.

Z hlediska doby pojištění jsou pak nároky následující:

  • Osoba mladší 20 let nemusí mít dobu pojištění ani rok.
  • Osoba mladší 22 let musí mít dobu pojištění alespoň 1 rok.
  • Osoba mladší 24 let musí mít dobu pojištění alespoň 2 roky.
  • Osoba mladší 26 let musí mít dobu pojištění alespoň 3 roky.
  • Osoba mladší 28 let musí mít dobu pojištění alespoň 4 roky.
  • Osoba starší 28 let musí mít dobu pojištění alespoň 5 let.

Zároveň platí, že doba pojištění 5 let musí být získána v posledních 10 letech před přiznáním invalidity (případně i poté).

Tato doba pojištění se nebere v potaz, je-li invalidita způsobena pracovním úrazem, nebo nemocí z povolání, kdy je automaticky považována za splněnou.

Výpočet invalidního důchodu a kde žádat?

Výpočet invalidního důchodu je poměrně složitý. Částečně se používá fixní složka, částečně váš průměrný plat a poté hlavně odpracovaná doba. K této době se však, poměrně logicky, přičítá i doba, která vám chybí do důchodového věku. Pokud tedy máte ve 30 letech odpracováno 10 let a stanete se invalidním, nebude vaše odpracovaná doba pro potřeby výpočtu pouze 10 let, ale „10+počet let zbývajících do vašeho důchodového věku“.

O invalidní důchod se žádá na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Po dosažení důchodového věku o invalidní důchod přijdete, ale je vám nahrazen starobním důchodem. Pokud požádáte o přepočítání starobního důchodu a ten vyjde vyšší, bude vám příslušet tato nová výše.

Sdílet: