Sezóna letních dovolených se nezadržitelně blíží. Znáte všechna pravidla, která se berou v úvahu při stanovení čerpání dovolené? Dnes si je v článku připomeneme, abyste věděli, na co má nárok zaměstnanec a na co zaměstnavatel. Hned na začátku musíme zmínit, že mnohem větší práva zde má zaměstnavatel. V České republice platí, že čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. To má však i jistá omezení a ani zaměstnanci nejsou úplně bez šancí, jak svůj nárok na dovolenou prosadit.
- Zaměstnavatel určuje dovolenou zaměstnanci
- Zaměstnavatel by měl podle zákona přihlédnout k zájmům zaměstnance (například umožnit letní dovolenou rodičům dětí), ale zákon blíže nespecifikuje, ani nenařizuje, o jaké případy se jedná
- Zaměstnavatel má také nárok přihlédnout ke svým nutným zájmům, které opět nejsou blíže specifikovány, ale lze se domyslet, že jde například o právo neuvolnit zaměstnance na dovolenou v době, která je pracovně hektická a důležitá (před termíny zakázek, roční uzávěrkou,…)
- Zaměstnavatel musí dát o nařízené dovolené vědět alespoň 14 dní předem, stejně tak zaměstnanec o svém úmyslu dovolenou čerpat
- Pakliže má zaměstnanec odsouhlasenou dovolenou a rozhodne se ji zrušit, zaměstnavatel není povinen takovéto žádosti vyhovět
- Zaměstnavatel může naplánovanou i běžící dovolenou zrušit, avšak musí zaměstnanci uhradit případné ztráty (storno zájezdu, cestovné zpět do vlasti, nebo na pracoviště – toto platí pouze u písemně potvrzené dovolené, takže si nikdy neobjednávejte zájezd, dokud nemáte vše na 200 % ošetřené u zaměstnavatele)
Přečtěte si také:
Nový občanský zákoník očima zaměstnavatelů a zaměstnanců
Dovolená a nemoc
Nebudeme se zde zabývat klasickým nešvarem současného systému, který motivuje (nutí) zaměstnance využívat dovolenou místo neschopenky. Vysvětlíme si tu, jak funguje kolize neschopenky a dovolené. Je to jednoduché – při pracovní neschopnosti dovolená neběží. Ať už onemocníte před dovolenou, nebo v jejím průběhu, v momentě, kdy jste uznáni práce neschopnými a neschopenku si napsat necháte, dovolená končí a nevyčerpané dny dostáváte zpět.
Dovolená a svátky
Stejné jako s nemocí je to se státními svátky. I zde platí, že když je v termínu dovolené i státní svátek, tento den, nebo tyto dny nejsou součástí dovolené.
Převod a čerpání loňské dovolené
Standardní dobu 4 týdny dovolené za rok i případné bonusové týdny byste měli vyčerpat – preferuje to zákoník práce, který je však v tomto ohledu stavěn i realisticky a dovoluje převod dovolené do dalšího roku. Zde se objevuje právě ona šance, jak může zaměstnanec být pánem své vlastní dovolené. Pakliže dojde k převodu dovolené z předchozího roku, zaměstnavatel vám ji musí rozvrhnout (respektive provést rozvržení – čerpání může určit i na pozdější datum) do 30. června. Pokud tak neučiní, stane se zaměstnanec tou osobou, která určuje čerpání dovolené, tedy alespoň její části, která byla převedena z loňska. Stále platí 14denní lhůta pro oznámení nástupu na dovolenou, ale tentokrát už si zaměstnanec opravdu může rozhodnout, kdy tuto dovolenou vyčerpá.
Proplácení dovolené
Nevyužitá dovolená se v současnosti už neproplácí. Jedinou výjimkou je skončení pracovního poměru, po kterém zaměstnanci přísluší náhrada za nevyčerpanou dovolenou.
Krácení dovolené
Krácení dovolené je možné hned z několika důvodů. Jednou jde o přirozené naplnění dovolené jako formy odpočinku od práce – pokud nepracujete po celý rok, nemáte nárok na celoroční porci dovolené – a podruhé jako trest za neomluvenou absenci v zaměstnání.
- Za prvních 100 zameškaných směn (z důvodu nemoci, nebo jiné překážky v práci) se krátí dovolená o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných směn o další dvanáctinu.
- Při neomluvené absenci si zaměstnavatel sám rozhodne, o kolik bude dovolenou krátit (maximálně o 3 dny), ale pouze v případě, že absence je alespoň v délce celé jedné směny (nebo více absencí v součtu v délce alespoň jedné směny) – pakliže je neomluvená absence kratší, než délka směny, ke krácení zaměstnavatel přistoupit nemůže
Pátý týden dovolené jako benefit a jiné nepravidelnosti
Poměrně oblíbeným benefitem je pátý týden dovolené. Dříve bylo možné při nevyčerpání této nadstandardní doby dovolené její proplacení, což ale zákon od roku 2012 nedovoluje.
Přepočítání dovolené při nerovnoměrném rozvržení směn
Zde nastává poměrně velký problém, který vyřeší pouze matematika. Nejprve je potřeba znát počet směn podle plánu na rok. Tento počet směn, řekněme 240, vydělíte počtem týdnů v roce. Vyjde vám 4,6. To vynásobíte počtem týdnů dovolené, na které máte nárok, tedy číslem 4 a vyjde vám přibližně 18, což je také počet dní dovolené, na který má zaměstnanec nárok.
Dovolená ve zkušební době
Čerpání dovolené ve zkušební době je možné prakticky pouze na základě odpracovaných dnů – za každých 21 odpracovaných směn můžete čerpat jednu dvanáctinu celoroční dovolené. Po uplynutí 60 odpracovaných dnů, což je zpravidla až po zkušební době, nebo těsně před jejím koncem, vzniká nárok na dovolenou – za každý měsíc pracovního poměru do konce roku opět dvanáctina (ale už nikoliv odpracovaných dnů, ale pouze sjednaného pracovního poměru).
Pakliže je čerpána dovolená při zkušební době, o tyto dny se zkušební doba prodlužuje, stejně jako v případě nemoci, nebo jiných celodenních překážek ve výkonu práce.
Dovolená pedagogických pracovníků
Pro učitele je dovolená sice delší (8 týdnů ročně), ale také méně svobodná – zpravidla si většinu dovolené vyberou o letních prázdninách a zbytek o dalších prázdninách. Nemají tak nárok na zvolení byť jediného týdne dovolené podle svého přání, pakliže se tedy jejich ředitel nerozhodne k velmi vysoké benevolenci.
Pakliže má učitel úvazek pouze od září do konce června, má nárok na zhruba 33 dnů dovolené (40 děleno 12 krát 10), které ale nestihne vyčerpat – v takovém případě se mu nevyčerpaná dovolená při konci pracovního poměru proplácí.