Když si vyděláte peníze, znamená to výdělek i pro stát, a to i když jde o „pouhou“ brigádu. Odvod daní (15 % ze mzdy) je na zaměstnavateli, ale své musejí znát obě strany, aby vše proběhlo tak, jak má. Proto se podíváme, jaké povinnosti má zaměstnavatel a jaké možnosti brigádník. Od roku 2014 navíc nastoupily velmi prospěšné změny, které umožní snadnější získání přeplatku na dani.
Přečtěte si také:
Brigádník má nárok na slevu na dani
Pokud není brigádníkem důchodce, má nárok na slevu na dani na poplatníka. Pro nárokování této slevy je nutné u zaměstnavatele podepsat „prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob“, jde o onen legendární růžový papír, díky kterému lze daně neodvést. Sleva na poplatníka je dohromady 24 840 Kč na rok, což stačí k pokrytí většiny příjmů pro většinu brigádníků. Jaká jsou ale pravidla a z nich vyplývající omezení, či možnosti?
Jen u jednoho zaměstnavatele v daný moment
Růžové prohlášení lze mít podané jen u jednoho zaměstnavatele v daný moment. To znamená, že slevu na dani můžete uplatnit jen na jeden příjem, i když máte třeba tři brigády. Naopak, pokud máte brigády postupně, můžete slevu na dani uplatnit i u více zaměstnavatelů za rok. Pokud chcete ušetřit co nejvíce peněz a máte i více brigád najednou, určitě si přečtěte následující 2 odstavce, které vám vysvětlí, jak minimalizovat finanční ztráty.
Srážková vs. zálohová daň
Z příjmů na brigádě do 10 000 Kč (u DPP) se platí srážková daň, pokud není podepsáno prohlášení k dani. Srážková daň má to specifikum, že už se dále nikde neřeší – v daňovém přiznání, nebo ročním zúčtování daně. Od roku 2014 lze ale i tuto srážkovou daň uvést v ročním zúčtování, nebo daňovém přiznání. Díky tomu, že jde o daň srážkovou, nedojde při souběhu 2 DPP do 10 000 Kč měsíčně k nutnosti podávat daňové přiznání. Limit 10 000 Kč byl zvednutý právě od 1. 1. 2014, do té doby činil pouze 5 000 Kč.
Příklad:
Student Petr si přes léto našel brigády. 4 měsíce u dvou zaměstnavatelů – u prvního si vydělá 8 000 Kč měsíčně, u druhého 3 000 Kč měsíčně. Pokud podepíše prohlášení poplatníka u prvního, bude odvedena pouze srážková daň druhým zaměstnavatelem ve výši 450 Kč měsíčně. I tyto peníze (dohromady 1 800 Kč) lze však díky ročnímu zúčtování získat zpět.
Pokud by si Petr podepsal prohlášení poplatníka u druhého zaměstnavatele, nebyla by sražena daň od druhého zaměstnavatele (a to ani zálohou, protože sleva 2 070 Kč samozřejmě pokrývá bohatě oněch 450 Kč vypočtené daně), ale od prvního ano – 15 % srážkové daně z 8 000 Kč je 1 200 Kč, takže by Petr za 4 měsíce přišel o zálohovou daň ve výši 4 800 Kč. Jenže protože jsme v roce 2014, dostal by ji po konci roku zpátky díky ročnímu zúčtování daně, o které zažádá u druhého zaměstnavatele. Ve výsledku bude tedy odvedená daň 0 Kč. O rok dříve by však musel podávat daňové přiznání, protože by měl 2 příjmy se zálohovou daní (jeden z titulu výdělku nad 5 000 Kč a druhý z titulu podepsaného prohlášení poplatníka).
Roční zúčtování daně
O roční zúčtování daně požádejte vždy, když máte nárok na vrácení daně. Pamatujte, že při ročním zúčtování daně máte nárok na slevu za celých 12 měsíců, ne jen za ty, kdy jste pracovali. To znamená, že když si vyděláte 4 měsíce po sobě 20 000 Kč, z nichž je vypočtena daň ve výši 3 000 Kč, tak měsíční sleva pokryje pouze 2/3 této daně (strženo vám bude 930 Kč každý měsíc). V ročním zúčtování vám však tento přeplatek na dani může být vrácen.
Zaměstnavatel
V návaznosti na předchozí část textu nejprve zmiňme, že zaměstnavatel musí zaměstnanci umožnit podepsání prohlášení poplatníka daně. Ostatně je i v zájmu zaměstnavatele, aby měl zaměstnanec mzdu co nejvyšší – větší motivace a spokojenost na straně zaměstnance, či lepší pověst a pocit na straně zaměstnavatele.
Zaměstnavatel musí platit zákonné pojištění Kooperativě a pak samozřejmě veškeré odvody, které vyplývají z podstaty dané pracovní smlouvy. U DPČ a běžného pracovního poměru to je zdravotní pojištění, sociální pojištění a samozřejmě daň. U DPP do 10 000 Kč měsíčně jde pouze o daň, která je odváděna Finančnímu úřadu.