Neschopenka jednou za čas postihne většinu zaměstnanců a dokonce i spoustu živnostníků, kteří si platí dobrovolné pojistné. Jaká jsou pravidla, jaké jsou výše nemocenské, co vás čeká, když vás nezastihne kontrola doma v posteli?
Obecně
Často slýcháváme, že vzít si neschopenku je hloupost – lidé raději vybírají dovolenou, aby nepřišli o peníze, i když ta k tomu není vůbec určena (stonání rozhodně není odpočinek a načerpání sil, naopak!). Přesto, k léčení slouží dočasná pracovní neschopnost, na kterou má každý zaměstnanec nárok po vystavení neschopenky lékařem.
Přečtěte si také:
První tři dny nemoci je zaměstnanec doma úplně bez nároku na náhradu mzdy, což je jeden z důvodů, proč se lidé snaží „drobnosti“ jako je chřipka přechodit, nebo vyležet po čas „dovolené“, o víkendu, nebo u kombinace obojího v podobě prodlouženého víkendu. Jakkoliv je to zcestné, je to i zcela pochopitelné, protože 3 dny znamenají hodně peněz, obzvlášť, když ani potom to není příliš růžové.
Od čtvrtého do jednadvacátého dne je na tahu zaměstnavatel, který proplácí takzvanou náhradu mzdy. Při hrubé mzdě kolem 20 000 Kč měsíčně je denní nemocenská cca 500 Kč. Jelikož jde o náhradu mzdy, dostáváte ji pouze za dny pracovní. Pro výpočet nemocenské se používají takzvané redukční hranice. Zjednodušeně řečeno – do průměrné mzdy (cca 25 000 Kč) výše náhrady mzdy sice neodpovídá mzdě samotné, ale ještě to není tak zlé. Nad tento výdělek ale nastupuje už druhá redukční hranice, která zvyšování nemocenské zásadně brzdí. Nad hrubý příjem 37 000 Kč měsíčně už jde pouze o zvyšování symbolické.
Následně je to ale úplně jinak, protože od dvaadvacátého dne pracovní neschopnosti vyplácí nemocenskou stát s takzvanou dávkou nemocenského pojištění. Tato dávka je nižší, u našeho příklad vychází na cca 350 Kč, ale zato se vyplácí za každý kalendářní den. U platu kolem oněch 20 000 Kč je to tedy vlastně jedno – 7*350 je takřka to samé jako 5*500.
Ve zkušební době
Nemocenská ve zkušební době, prostě a jednoduše, znamená její prodloužení o dobu strávenou na neschopence. To je zejména pro ochranu zaměstnavatele, který nemůže dát výpověď zaměstnanci v ochranné době (tedy i v době nemocenské), a také z logiky věci, kdy při delší nemoci by zkušební doba nenaplnila svůj smysl, tedy oboustranné vyzkoušení spolupráce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Ve výpovědní lhůtě
Zde je to podobné jako u zkušební doby, ale naopak namířeno spíše pro ochranu zaměstnance. K prodloužení výpovědní lhůty ale dojde pouze za předpokladu, že pracovní neschopnost trvá i po skončení originální výpovědní lhůty. Ta začne běžet opět po konci ochranné doby, tedy po uschopnění zaměstnance, a je prodloužena o počet dnů, které strávil zaměstnanec na neschopence po čas původní výpovědní lhůty. Zaměstnanec má právo toto prodloužení odmítnout, ale zaměstnavatel nikoliv.
Příklad: Pan Novák dostal výpověď 15.1.2013 a od 1.2.2013 mu začala běžet dvouměsíční výpovědní doba. Jenže pan Novák 1.3.2013 onemocněl a měl neschopenku až do 10.4.2013 (důležité je, že déle, než do 31.3.). Následně tedy 11.4.2013 opět nastoupil do práce, protože se mu začalo běžet oněch 31 dnů výpovědní doby, které strávil na neschopence. Jeho pracovní poměr tak skončí až 11.5.2013.
Dohody
U DPP a DPČ platí obdobná pravidla, avšak s několika výjimkami. Na nemocenskou máte nárok pouze v případě, že se účastníte nemocenského pojištění, což znamená u DPP měsíční hrubý výdělek nad 10 000 Kč.
Dále je dobré mít alespoň teoretické rozvržení práce do směn zakotvené v DPP, či DPČ, aby bylo možné určit, na jakou náhradu mzdy má zaměstnanec nárok v prvních 21 dnech pracovní neschopnosti.
OSVČ
„Nic moc“ nemocenské pojištění mají k dispozici OSVČ. Největší nevýhodou je fakt, že dostávají až peníze od 22. dne pracovní neschopnosti, protože náhrada mzdy od zaměstnavatele u nich nepřichází v úvahu. Zároveň si musejí platit dobrovolné nemocenské pojištění, které činí 2,3 % z vyměřovacího základu důchodového pojištění. Podle výše tohoto pojištění je pak vypočtena denní dávka, která činí maximálně 817 Kč při měsíční platbě pojistného 1 729 Kč.
Přilepšit si můžete komerčním pojištěním
Pro každého zaměstnance i OSVČ (pro ty zejména) může být zajímavou možností, jak si přilepšit po dobu nemoci, komerční pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti. Zde je možné se dostat na proplacení nemoci už od 14. dne pracovní neschopnosti, avšak většina pojišťoven je ochotna pouze dorovnat výpadek příjmu, takže bez potvrzení se neobejdete (do určité výše zpravidla potvrzení o příjmu, nebo daňové přiznání vyžadovány nejsou).
Nemocenská po rodičovské dovolené
Po rodičovské dovolené lze nastoupit na nemocenskou, pro jejíž výpočet se použije stejný příjem, který se použil pro výpočet peněžité podpory v mateřství. To je výhodné zejména pro ty maminky, které jsou doma s dvěma dětmi po sobě a návrat na pár měsíců do pracovního poměru by pro ně byl spíše rizikem a zátěží.
Pozor na kontroly
V Zákoníku práce a paragrafu 301a je nově stanoveno, že lze zrušit pracovní poměr ze strany zaměstnavatele, pokud dojde k závažnému porušení režimu dočasně práce neschopného. Jde hlavně o porušení doby vycházek, kterou vám stanoví lékař. To platí pro prvních 21 dnů nemoci, kdy by takové porušení režimu de facto přímo porušovalo zaměstnavatele, který vám vyplácí náhradu mzdy. Více už v tomto článku.