Pod pojmem nekolidující zaměstnání se skrývá takový pracovní nebo služební poměr, který lze vykonávat i v době evidence na Úřadu práce. Splňují ho takové pracovní poměry a například práce na dohodu o provedení práce, které nejsou vykonávány déle než polovinu běžné týdenní pracovní doby (zpravidla tedy maximálně 20h na týden) a zároveň měsíční odměna za takovou práci nepřekročí polovinu minimální mzdy.
Přečtěte si také:
Současná minimální zda činí 9 200 Kč, z čehož vyplývá, že do nekolidujícího zaměstnání spadá většina prací s odměnou maximálně 4 600 Kč měsíčně. Pakliže jste v evidenci Úřadu práce a zároveň si přivyděláváte, nemůžete pobírat i podporu v nezaměstnanosti (ta se pozastavuje v takovém případě). Výhodou souběžné práce a evidence na Úřadu práce je zejména to, že za vás stát platí zdravotní pojištění, takže vám zaměstnavatel nemusí strhávat zdravotní pojištění do jeho minimální výše, která je počítána z minimální mzdy, což se vyplatí. A to zejména u Dohody o provedení práce, kdy vám po započítání slevy na dani na poplatníka není strhnuto vůbec nic.
Zvýšení minimální mzdy=zvýšení možné odměny
V roce 2016 se maximální možný výdělek v nekolidujícím zaměstnání zvýší ze 4 600 Kč měsíčně na 4 950 Kč měsíčně a to kvůli zvýšení minimální mzdy na 9 900 Kč. Maximální výdělek v nekolidujícím zaměstnání roste tedy poměrně pomalu, zejména s ohledem na velmi nízkou minimální mzdu v ČR to není žádné terno, ovšem každé další zvýšení minimální mzdy bude znamenat i lepší možnosti přivýdělku v době evidence na Úřadu práce.
Nárok na podporu nevzniká
Důležité je vědět, že doba nekolidujícího zaměstnání se nezapočítává do 12 odpracovaných měsíců, které musíte mít za poslední 2 roky, aby vám vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nemůžete tedy při evidenci na Úřadu práce získávat „měsíce k dobru“, byť by z vašeho příjmu bylo odváděno pojištění, které je jinak obecnou podmínkou pro započítání této doby do nároku na podporu v nezaměstnanosti.